Vystudovala jsem hru na klavír na Konzervatoři v Praze. Poté jsem studovala hudební vědu, ale “useděla” jsem jen 2 roky studia. Hudba mě bavila víc, proto jsem se ještě na pár let vrátila na konzervatoř a věnovala se zpěvu, dirigování a sbormistrování.

Má další cesta vedla do Brna na divadelní fakultu JAMU do ateliéru muzikálového herectví. Herectví, zpěv, tanec. Zde jsem se naučila pracovat a pochopila jsem, co je to disciplína. Hrála jsem několik let divadlo - od Českého Těšína přes Prahu až po Karlovy Vary.

Do cesty mi však vstoupilo rádio. Studiová práce u mikrofonu mě oslnila, pohltila a odvedla od divadla. Byl to krásný čas, kdy jsem si začala plnit sny. Mým největším snem bylo létání. Stala jsem se sportovním pilotem a těšila se na dráhu dopravního pilota.

V této době jsem potkala svého muže, který začal měnit mou životní cestu. Díky němu jsem se naučila německy a němčina se mi začala líbit. Pilotem z povolání tedy nejsem, ale vyučuji němčinu a některým studentům jsem jazykovým koučem.

Mám dva syny. V době mateřské dovolené jsem měla čas a začala jsem navrhovat a realizovat kamínkové mozaiky. Máme jich plný dům.

Po mateřské jsem se vrátila k hudbě a v duchu celostní hudební pedagogiky Carla Orffa a jeho “Schulwerku”vedu k hudbě a k přirozenému hudebnímu projevu děti i dospělé. Učím děti a učím se od dětí. Ponejvíc tomu, co jsem v mezičase od dětství již stačila zapomenout...